PŘÍBĚH PETRA Z VYSOČINY
První vzpomínky ohledně předkožky mám přibližně z roku 1995, kdy mi bylo pět let. Matně si vzpomínám, že mi doktor dost chňapl za přirození, dost to bolelo, ale asi tenkrát "něco" přetáhl. Nicméně to bylo naposledy, co to alespoň trochu šlo. Když jsme po čase navštívili lékaře, že již nic nemůžu přetáhnout, řekl, že to bude na obřízku, ať tedy dál nepřetahujeme. Možná mně za něj tenkrát vzal asi moc, kdoví.. Po čase si vzpomínám, že mi "tam" šťoural i kovovou tyčinkou (asi nějakou sondou), ale bezúspěšně. Přibližně když mi bylo deset let, byl jsem poslán na obřízku. Bohužel, doktoři vše vysvětlovali pouze rodičům a mne ignorovali, tak jsem vlastně ani nevěděl, co mi budou řezat a o to víc jsem měl strach. V nemocnici poblíž Žďáru nad Sázavou se mnou konečně začali mluvit - řekli mi, že mi ráno dají injekci a odvezou na sál v devět hodin. To byla JEDINNÁ informace, co jsem měl!
Pozn.: Jestli něco takového čeká Vaše potomky, tak s nimi o tom prosím mluvte..
Další den začali obklady s heřmánkem (sestra přiznala, že na to předchozí den zapomněli). No a po odchodu z nemocnice jsme se ještě vraceli zpět, protože mi v ruce zapomněli i zapíchnutou kanilu..
- Na základce stačilo, aby někdo měl třeba brýle a hned byl dotyčný šikanován. Já jsem byl jedinej obřezanej, chtěl jsem se šikaně vyhnout, tak jsem to tajil (na plavání jsem přirození maskoval například ručníkem). Styděl jsem se za obřízku, už jenom proto, že mi po ní na penisu zůstali "hrbolky", s kterýma jsem se nikdy nesmířil. Kvůli tomu jsem měl psychické problémy (malé sebevědomí). Toto jsem začal řešit projížděním různých stránek, hledal jsem, co to je za hrbolky, ale bezúspěšně. Toto mělo pouze za následek o trochu více zvýšený zájem o mužské pohlaví..Nakonec jsem nafotil pár fotek a radil jsem se přes internet - pár lidí říkalo, že ty hrbolky jsou normální stav po frenuloplastice (operaci uzdičky). Ale až na stránkách ulekare mi byla diagnostikována Hypertrofie.
Super, patnáct let po obřízce jsem znal konečně diagnózu. Na urologii mi ale doktor léčbu vymlouval, že je to "jen kosmetická záležitost a na funkci to přece nemá vliv" (pozn. ale dovedete si "s tímhle" přestavit třeba orální sex?!?). Nakonec mi předepsal Verrumal. Stačil mne upozornit, že je to hodně agresivní přípravek, který mi může i zdravou tkáň poleptat (vlastně zde šlo spíš o to, poleptat ty hrbolky). Jinak mi "pohrozil" ještě vyříznutím té hypertrofie. Jenže je prý riziko vzniku další hypertrofie. Po Verrumalu mi ale malé hrbolky uplně zrudly (viz foto). Tak jsem tam přestal Verrumal dávat, zatímco na ty velké hrbolky to začalo fungovat, takže tam jsem pokračoval v patlání. Tedy do té doby, než se mi tam vyskytl hnis (bílý hrbolek vpravo). Doktor mi na hnis předepsal Framikoin (abych jej střídal s Pimafucortem) a u zbytku pokračovat Verrumalem (takže tři přípravky na jeden penis). No, hnis do 14ti dnů odešel, hrbolky trochu ustoupily, ale stále jdou vidět, proto mne česká histologie..
Tak mám pokračování toho svého příběhu, je to tragikomedie. Když jsem byl u doktora naposled, můj stav byl asi jako na fotce 840, proto rozhodl o excizi s následnou histologii. Nemohl jsem z něj však dostat, jak velkou část mi uříznou tentokrát, jen říkal, že uzdička zůstane.. Spiš to vypadalo, že vezmou pouze minikousek, který pošlou do laborky, aby se vědělo, co to vůbec je. No vyčkal jsem 14 dní na termín, na který jsem byl objednán, mezi tím se mi to trochu zacelilo, na ambulanci mi dali papír s rizikama, ať to podepíšu. Na papíře však bylo, že tento "útvar" vezmou celý, takže bych měl vlastně extra nízkou obřízku. Papír jsem podepsal, i když jsem nevěděl opět, co mi budou řezat. V tomhle se to oddělení za 15 let nezměnilo. Sestra mě jej namazala elma mastí na znecitlivění a za půl hodiny na sál. Na sále jsem trval na tom, aby mi ukázal co přesně bude řezat, že jsem poučen nebyl :-) on zjistil, že se mi to od poslední návštěvy trochu spravilo a bez řezání mě poslal domů :-D aktuální stav na fotografii.
